... ne. Fotky, o kterých si myslím, že stojí za pohled.
Capoeira
Brno 3. 2. 2007
- tentokrát jsem si udělala radost na začátku února :-) pár fotek z tělocvičny,
kde jsem musela napřed nechat foťák zahřát na místní teplotu, páč se mi
pařil, apak počkat na slunko, páč tam byla tma.
Capoeira
Wien 2. 12. 2006
- na začátku prosince jsem si udělalal radost a jela do Vídně na trénink
s lidima, co to umí. Sice se ukázalo, že to není až tak úplně trénink, že
ve Sporthalle probíhá festival sportů, a že tam jsme jako exponát,
ale taky nevadilo. Aspoň jsem něco vyfotila a mohla se koukat, jak se to
dělá.
Část
Žďárských vrchů v listopadu 2006
- můj nejoblíbenější kus Vysočiny. Bylo pod mrakem, vlhko, mlha, na listopad
docela teplo, a my jsme si udělali výlet na Devět skal. Nahoře na kopci
(nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, druhej nejvyšší kopec Vysočiny, pokud
si to nepletu) bylo vidět jenom na pár metrů, a to ještě špatně, a šutry
klouzaly. Takže do nejvyššího bodu se postavili jenom Honza, Anka a miláček,
já jsem zbaběle zůstala pět metrů pod vrcholem (nechtěla jsem si omlátit
foťák.. a asi ani sebe), a sestra s Biškou a Elikou vyšplhaly jenom do půlky
skály a pak zase sklouzaly dolů.
- na domácím poli jsme si užili se zvířatama dost. Vlezli jsme si za kozama a lamama, krmili žirafu, zkoumali surikaty, nechali se oďobávat pštrosem.. ještě že to máme takovej kousek :-)
ZOO
Praha, srpen 2006
- úplě nejvíc nás nadchly lemry. Totiž lemuři. Dá se přijít za nima do výběhu
a nechat si od nich.. skákat nad hlavou. Taky nás nadchl slejvák, kterej
se spustil sotva jsme překročili bránu ZOO, ale pak naštěstí přestal.
